Příbory

Jídelní příbory zaujímají pro člověka v rámci historického vývoje důležitou kulturní i sociální roli. Tvoří základ stolování, bez kterých se v dnešním civilizovaném světě neobejde žádná vyspělá kultura.

Prvním jídelním náčiním byla dřevěná lžíce, kterou lidé používali již ve starověku. Bohaté rodiny a především šlechta používali při stolování lžíce ze stříbra. Lžíce měla krátkou rukojeť a sloužila především ke konzumaci polévek a kašovitých pokrmů.

příbory

Vývojově druhým v pořadí byl nůž, který se v prvopočátcích svojí existence používal spíše ke krájení chleba a masa. Při stolování byl často pokládán doprostřed stolu, kde byl k dispozici všem stolovníkům, kteří si ho mezi sebou navzájem půjčovali, ti bohatší měli nože vlastní. První nože byly spíše s ostřejší špičkou, tzv. nože krájecí, řezací. Příborový nůž, který se alespoň tvarově a funkčně podobal těm dnešním, je znám až od 18. století.

Vidlička se stala až třetím, tedy posledním ze základní řady příborové sady, jídelním nástrojem. Největším důvodem byly pravděpodobně náboženské předsudky, kdy byla vidlička označována jako ďáblův nástroj, který nepatří na stůl. Ty úplně první vidličky měly pouze dva bodce a rukojeť zpravidla zhotovenou ze slonoviny nebo dřeva. Vidličky se třemi kratšími hroty byly používány teprve počátkem 18. století. Prvním národem, který začal vidličky při stolování běžně využívat byli Italové, kteří si je osvojili již v 16. století.

Základní jídelní příbor, složený ze lžíce, nože a vidličky, byl standardně využíván při stolování až v polovině 17. století. V Čechách se poprvé jídelní příbor objevil a byl používán na vlašimském zámku.

Mezi nejkvalitnější příbory 21. století patří ty, jenž nesou označení 18/10, což znamená, že jsou vyrobeny z ušlechtilé, nerezavějící oceli, která od té základní navíc obsahuje dle označení 18 % chrómu a 10 % niklu. Pokrmy, které jsou konzumovány takto kvalitními příbory, neztrácejí vitamíny ani minerály, ale musíme samozřejmě počítat s několika násobně vyšší cenou. Příbory dnešní doby jsou vysoce funkční a kvalitní, odolné vůči korozi a kyselinám, speciálně vyvinuty tak, aby byly vhodné do myček. Mezi jejich další typické vlastnosti patří především vysoký lesk, chuťová neutrálnost, rozmanitý výběr především v dekorech a v kombinacích s dalšími materiály, jako je např. plast či dřevo.

Základní sestavu jídelních příborů v domácnostech tvoří:
• polévková lžíce
• nůž
• vidlička
• dezertní či kávová lžička

Odborníci však uvádějí na 200 druhů jídelního náčiní, z nichž k těm typičtějším patří např. vidlička na rybí pokrmy, salátové příbory, vidlička na fondue, lžíce na špagety, řezací vidlička na sýr, příbor na mořské plody. Toto náčiní je však spíše záležitostí luxusních restaurací či velkých labužníků, kteří k perfektnímu jídlu požadují perfektní servis.

Dobrý vzhled a funkčnost jídelních příborů můžeme zachovat jen tehdy, pokud jejich údržbě věnujeme náležitou péči. Dobu jejich životnosti prodlužuje především omývání v teplé vodě s následným odkapáním a volným oschnutím. Odborníci tvrdí, že dnes téměř všechny příbory je možné dát do myček na nádobí, ale záruku Vám na to neposkytnou. A tak tedy rada na závěr, pokud chcete, aby Vaše příbory vypadaly pořád tak dobře, jako jste je koupili, chovejte se k nim šetrně a oni Vám za to budou složit na věčné časy.