Jídelní stůl

Historie kulturního stolování se datuje do dob, kdy měl člověk možnost použít nádobí, jídelní nábytek a zařízení potřebné k přípravě pokrmů. Antika je však zdárným příkladem toho, že kultura stolování nevyžaduje používání příborů a jídelního nábytku. V tomto období se pokrmy konzumovaly v leže, stoly sloužily pouze pro administrativní činnost a místo příboru se používaly ruce.

Stůl je místem, u kterého se schází celá rodina při každodenním stolování, důležitých oslavách, výročí, nepříjemných událostech či pouhém popovídání si s přáteli a známými. Jídelní stoly patří mezi frekventovaný a často používaný kus nábytku, který je zpravidla srdcem kuchyně nebo jídelní místnosti.

Historie vývoje jídelního stolu

V době ranného středověku se začal ke stolování používat stůl, který však byl ihned po hostině uklizen do kouta. Stůl byl postaven tak, aby mohla být rozložena sedací lavice, ze které bylo dobře vidět ke dveřím. Stoly se používaly pouze v šlechtických a královských sídlech, prostí venkované se bez něho musely obejít ještě po dlouhou dobu. Významnou a velmi praktickou roli nábytku sehrála v chudých příbytcích truhla, která splňovala několik důležitých funkcí. V tamních dobách sloužila truhla dle potřeby jako jídelní stůl, úložný prostor, sedací nábytek a předmět určený k převozu majetku v době války, výskytu moru či stěhování se do města. Rozmach používání jídelních stolů začal teprve koncem 16. a začátkem 17. století, díky čemuž se rozšířil i výběr nádobí, jídelních příborů a kuchyňských doplňků.

Použitý materiál

Dřevo, imitace dřeva

Dřevo je symbolem příjemného a zdravého bydlení, jenž disponuje několika přednostmi, mezi kterými nechybí snadná údržba, minimální péče, příjemná vůně, působí útulně a přináší příjemný pocit tepla domova.

Pokud zvolíme stůl z masivního dřeva je velmi důležité zkontrolovat povrchovou úpravu laku, ve které by neměly být žádné puklinky, jelikož by mohly propustit vlhkost, čímž by došlo ke znehodnocení materiálu. V posledních letech se však od masivních stolů z klasických dřevin ustupuje a nahrazuje je „umělé“ dřevo.

Nejběžnějším a stále aktuálním materiálem je imitace dřeva, které převládají v řadě domácností. V tomto případě se lepí dřevěná dýha na desky MDF, které je možno vyrobit téměř v jakémkoliv dezénu, barvě a barevné kombinaci. Nejžádanějšími dezény jsou bělený dub nebo klasický dub mořený na tmavohnědé barevné odstíny a imitace exotických dřevin.

K moderním trendům patří kombinace dvou různých materiálů, z nichž nejtypičtějším příkladem je sklo a kov nebo dřevo a sklo. Skleněné desky mají studený povrch, který může být stolovníkům při kontaktu s rukou velmi nepříjemný. Kovové a skleněné materiály působí všeobecně chladně a nejdůležitější podmínkou je kompatibilní začlenění do interiéru.

Do detailu propracované a designově stylové desky jídelního stolu nevyžadují, tak jako v dřívějších dobách, zakrytí ubrusem, ale naopak moderní trendy hlásají po odhalené desce, která by měla být doplněna výrazným předmětem v podobě vázy nebo mísy. Nepoužívání ubrusů má však i své nevýhody, k nimiž patří skřípavý zvuk, který majitelé uslyší vždy, když se porcelánové nebo keramické nádobí setká se deskou. Tento nepatrný detail však můžeme minimalizovat používáním anglického prostírání, které vedle estetické funkce plní i funkci praktickou.

Prostor

Rozměr a tvar stolu musí vycházet z prostorových možnostech místnosti a počtu stolujících osob. Do menších místností bychom měli upřednostňovat čtvercové nebo obdélníkové stoly, které oproti kulatým stolům nezabírají tolik prostoru. Prostorový komfort při stolování na každého stolovníka je 80 centimetrů na šířku, 40 centimetrů na hloubku a prostor mezi stolem a zdí by měl být alespoň jeden metr. Šířka stolu je rozhodujícím faktorem pro kvalitu stolování, neboť vedle potřebného místa pro stolovníka musíme počítat s plochou potřebnou pro umístění koření, ochucovadel, stojanu s ubrousky či dekorace. Jídelní stoly jsou dodávány na trh ve standardní výšce 72 – 75 cm, přičemž by se výška desky stolu měla odvíjet od výšky jídelní židle v takovém poměru, aby se stolovníkům vešly pohodlně nohy pod stůl. Domácnosti, které neoplývají dostatečným prostorem, mohou zvolit variantu rozkládacího stolu, který dle potřeby rozloží nebo naopak složí.

Typy jídelních stolů

Kulaté stoly

Kulaté stoly navozují sváteční atmosféru, nicméně jsou velmi náročné na prostorové umístění. Stůl pro čtyři osoby vyžaduje průměr alespoň 110 centimetrů, k čemuž musíme připočítat prostor potřebný pro umístění židlí a průchodu, čímž docílíme průměru 270 centimetrů.

Sklápěcí stoly

Sklápěcí jídelní stoly bývají umístěny v malých bytech a kuchyních, ve kterých není dostatečný prostor pro klasický stůl. Tyto stoly jsou zavěšeny na zdi, které se dle potřeby rozloží a po stolování se vrátí do původního stavu, díky čemuž nezabírají prostorové místo. Možnou alternativou sklápěcích stolů jsou barové desky, které jsou umístěny nad pracovní deskou kuchyňské linky. Nejenže nezabírají místo, ale působí velmi efektně a stolování na nich je praktické i pohodlné.

Čtvercové a obdélníkové stoly

Nejběžnějšími tvary jsou čtverec nebo obdélník, jejichž rozměry se neustále zvětšují a tudíž dnes již nikoho nepřekvapí stůl o rozměrech 90 × 180 cm. Obdélníkový stůl o rozměrech 135 × 90 cm je standardem pro čtyřčlennou rodinu.