Stolování

Dle základní definice jsou kultura a způsob stolování velmi úzce spojeny s výrobou nádobí, způsobem přípravy pokrmů a v neposlední řadě s výrobou nábytku.

Období antiky je však jasným důkazem toho, že kvalita a způsob stolování se obejde i bez nádobí, nábytku a jídelního náčiní. Antické období je charakteristické tím, že se konzumace potravin odehrávala v leže, nejlépe na boku, bez přítomnosti stolků, stolů či jiného potřebného nábytku. Pokrmy se nosily na velkých tácech, ze kterých konzumenti pojídali potravu pouze rukama.

První zmínky o kuchyňském nádobí pocházejí kolem roku 6 000 – 4 000 před Kristem, za průkopníky v této oblasti jsou považovány vyspělé kultury Dálného východu. Rozmach používání nejrůznějšího kuchyňského nádobí začal až s vývojem hrnčířského kruhu, a to v době kolem roku 2 300 před Kristem. První porcelánové nádobí se začalo vyrábět v Číně, v 6. – 7. století, do Evropy se však dostalo až v polovině 17. století.

Z jídelních příborů se jako první začala používat lžíce, která byla vyrobena z materiálu, jenž odpovídal sociální skupině obyvatelstva. Na venkově se jedlo lžícemi dřevěnými, měšťané používali lžíce fládrované, šlechta a urozené panstvo konzumovali pokrmy lžícemi stříbrnými či pozlacenými. Jako druhý v pořadí se začal používat nůž, kterým se zpravidla pokrmy krájely nebo napichovaly a vkládaly se i s ostrou špičkou nože do úst. Vidlička, po dlouhou dobu označována za ďábelský nástroj, si cestu na jídelní stůl prorazila až v polovině 16. století. První kusy vidliček disponovaly pouze dvěma bodci, teprve v 18. století se vzhled vidličky změnil do nynější podoby. Jídelní nábytek, který zahrnoval jak jídelní stoly, tak i jídelní židle, se začal rozšiřovat teprve v 16. – 17. století.

V současné době je kultura stolování na velmi vysoké úrovni, jídelní náčiní skýtá až na 200 druhů nejrůznějších předmětů. Skladba jídelních a kuchyňských předmětů, souvisejících se stolováním, se v průběhu několika sta let příliš nezměnila. Jednotlivé kusy nádobí se od svých předchůdců liší tvarem, barevností, detaily, dekory a především technologií výroby.